Drobečková navigace

Titulní strana || Konference a semináře

AKTUALIZACE 1. 4. 2017: KAPACITA KONFERENCE JE JIŽ NAPLNĚNA! DĚKUJEME ZA VELKÝ ZÁJEM.

***********
***********

► Jedná se o uzavřenou formu konference s kapacitou do 50 osob. Náklady na konferenci budou částečně hrazeny ze sponzorských darů, a proto konferenční poplatek bude stanoven a upřesněn v závislosti na jejich konečné výši.

► Publikačním výstupem konference bude monografie na výše uvedené téma. Odevzdání příspěvků v elektronické podobě je možné nejpozději na místě konání.

Předběžné přihlášky zasílejte nejpozději do 30. 3. 2017 na kontaktní adresu s uvedením názvu příspěvku a stručným abstraktem. Potvrzení o zařazení tématu do společné monografie bude zasláno do 20. 4. 2017.

► Jednacím jazykem konference je čeština, slovenština, polština a angličtina. Simultánní tlumočení pořadatel nezajišťuje.

► Program konference, konferenční poplatky a další informace budou upřesněny v oběžníku. Případné dotazy rád odpoví kterýkoliv garant konference či kontaktní osoba (viz níže).

Předběžný program konference:

Úterý 5. 9. 2017

Příjezd účastníků po 14. hod., ubytování, vlastní program

Středa 6. 9. 2017

Celodenní jednání účastníků konference

8.00 - 12.00 hod.

14.00 - 18.00 hod.

Čtvrtek 7. 9. 2017

9.00 - 12.00 hod. - exkurze do CHKO Moravský kras s odborným výkladem, návštěva Punkevní jeskyně

14.00 - 18.00 hod. -  jednání účastníků konference v Domě přírody CHKO Moravský kras

19.30 Společenský večer

Pátek 8. 9. 2017

8.00 - 11.00 hod. - jednání účastníků konference (bude upřesněno s ohledem na počet přihlášených prezentací), odjezd účastníků konference.

 

Vědecký garant:     doc. JUDr. Ilona Jančářová, Ph.D.

Garant konference:   JUDr. Jana Dudová, Ph.D.

                                Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

                                Právnická fakulta MU Brno

                                E-mail: Jana.Dudova@law.muni.cz

Kontaktní adresa:     Mgr. et Mgr. Bc. Hana Cejpek Musilová

                              Právnická fakulta MU v Brně,

                              Veveří 70, 611 80 Brno

                              Tel.: 549 498 776                  

                                E-mail:  Hana.Cejpek_Musilova@law.muni.cz

 

Příroda představuje unikátní různorodost života na naší planetě. Je zdrojem surovin, poskytuje ekosystémové služby, a pokud odhlédneme od ekonomických aspektů, je pro člověka důležitá i z hlediska jeho zdraví a pohody. K přírodě se člověk obrací při potřebě odpočinku a načerpání energie. I přes vědomí důležitosti a nezbytnosti zachování biologické rozmanitosti jsou však realizovány nejrůznější aktivity, které mají výrazné negativní vlivy na její zachování. Mezi tyto aktivity patří nejen průmyslová a zemědělská výroba či intenzivní lesní hospodářství, ale i stavební činnost a další rozvojové aktivity vedoucí k rozšiřování zastavěných ploch a fragmentaci ploch přírodních, introdukce nepůvodních druhů a v neposlední řadě i turistika a jiné rekreační aktivity, které vytvářejí na přírodu či její jednotlivé složky nepředstavitelný tlak. Klíčovým problémem se tak v dnešní době stává zejména úbytek sídlišť jednotlivých druhů živočichů a rostlin a narušování ekosystémových vazeb. Jak vyplynulo z komplexního hodnocení stavu životního prostředí v Evropě (SOER 2015), ve srovnání se stavem biodiverzity v roce 2010, ztráta biodiverzity a degradace ekosystémových služeb stále pokračuje.

Ve snaze o zachování biologické rozmanitosti právo hraje klíčovou roli stanovením pravidel směřujících přímo k ochraně přírody jako takové, ale i pravidel regulujících výše uvedené činnosti, jejichž cílem by mělo být zachování přírodního bohatství při současném umožnění jejich realizace tam, kde nebude mít detrimentální efekt na přírodu. V právních řadech na konferenci participujících zemí existuje celá řada nástrojů právní regulace, které směřují, resp. by měly směřovat k uvedenému cíli – tj. k zachování trvale udržitelného rozvoje. Národní úprava na ochranu přírody navíc vychází ze společného základu v podobě směrnice 92/43 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Směrnice o stanovištích) a směrnice 79/409 o ochraně volně žijících ptáků, respektovány musí být i požadavky nařízení č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Právní úprava na ochranu přírody je doplňována celou řadou dalších pramenů práva na unijní i na národních úrovních, stanovících podmínky pro realizaci aktivit, jež mohou přírodu ohrožovat.

Je zřejmé, že praktická aplikace uvedených pravidel naráží na problémy a právní ochrana přírody v mnohých aspektech není dostatečně účinná. Problémy lze najít i v souvislosti s implementací práva EU, s nimiž se potýkají všechny participující země zejména v souvislosti s ochranou soustavy NATURA 2000. Další tlak na ochranu přírody vyvolávají i celounijní tendence k urychlování povolovacích procesů. Kromě toho v některých z participujících zemí probíhají či nedávno proběhly legislativní změny v oblasti ochrany přírody, na něž se vykytují ne vždy souhlasné reakce. Proto letošní česko-slovensko-polská konference bude zaměřena monotematicky a bude věnována problematice ochrany přírody v souvislosti s rozvojovými aktivitami a využíváním území k různým činnostem.

Pozornost bude přitom zaměřena zejména na tyto okruhy problémů:

- ochrana přírody obecná a zvláštní,

- ochrana druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin,

- ochrana zvláště chráněných území včetně soustavy NATURA 2000,

- ochrana přírody a stavební činnost a jiné rozvojové aktivity,

- ochrana přírody při jejím využití k rekreačním účelům,

- ochrana lesa jako součásti přírody,

- ochrana přírody jako veřejný zájem a střety s jinými veřejnými zájmy,

- ochrana přírody před negativními vlivy průmyslu, zemědělství a lesnictví,

- ochrana přírody a myslivost,

- ochrana jednotlivě rostoucích stromů,

- procedurální aspekty ochrany přírody,

- a další, nikoliv však obchodování s volně ohroženými druhy.

S přihlédnutím k tématu konference byl zvolen přírodní rámec místa konání. Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti.  Mimořádné bohatství a široká škála krasových jevů, stejně jako cenná fauna i flóra, jsou předmětem přísné ochrany. Již v roce 1956 bylo toto největší a nejlépe vyvinuté krasové území v ČR prohlášeno za chráněnou krajinnou oblast. Věříme, že toto krásné prostředí přispěje k příjemné atmosféře na konferenci.

 

Obecné informace:

► Ubytování:

Hotel Skalní mlýn – dvoulůžkové pokoje

Skalní mlýn 96, Blansko

http://www.skalnimlyn.cz


Webdesign: NETservis s.r.o. copyright © Masarykova univerzita 2017